Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Význam zvířecích výjevů v Zaječím pokoji na zámku v Bučovicích
Bakešová, Lucie ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
V bakalářské práci sleduji význam námětu zajíce v kompozicích tzv. obráceného světa. Těžištěm práce je výzdoba Zaječího pokoje na zámku v Bučovicích, která bude zasazena do širšího kulturního kontextu. Práce se zaměří nejprve na sledování ikonografie námětu zajíce obecně, dále na výskyt a význam zobrazení zajíce v evropském prostředí. Obecné části práce položí bázi pro hlubší výklad námětů obráceného světa v Zaječím sále v Bučovicích. Náměty převráceného světa, různých druhů zvířat v lidských rolích, mají bohatou tradici, objevují se již v bordurách středověkých iluminovaných rukopisů, v grafikách pozdní renesance a tato tradice běží kontinuálně až do současnosti. Tento typ zobrazování mohl mít satirický nebo mravoličný význam, ale mohl sloužit i k prostému pobavení diváka. Zaječí sál je jedna z pěti reprezentativních místností zámku Bučovice se zachovalou bohatou plastickou výzdobou a výmalbou z třetí čtvrtiny 16. století, které zobrazují zajíce v lidských rolích. Jedná se o náměty vytvářející uzavřený cyklus výjevů "lovený loví lovce". Proč byla právě tato tematika námětem Zaječího pokoje, se pokusím zodpovědět také bližším pohledem na život vlastníka zámku Jana Černohorského z Boskovic.
Distribuce zajíce polního na Znojemsku a faktory, které ovlivňují jeho početnost
Žák, Zdeněk
Tato práce je zaměřena na chov a lov zajíce polního ve dvou honitbách na Znojemsku. Cílem práce je zhodnotit distribuci, možnosti monitoringu a nejdůležitější faktory ovlivňující početnost zajíce polního a na základě získaných výsledků, navrhnout opatření vedoucí ke stabilitě populace v zemědělské krajině. Je zde uveden přehled počtu ulovených zajíců od roku 1924 do roku 2014 a souběžně i vývoj jeho hlavního predátora lišky obecné od roku 1971 do roku 2014. Obě honitby jsem zhodnotil z hlediska přírodních poměrů a uvedl složení lesních dřevin a normované stavy zvěře. Dále jsem provedl monitoring početnosti zajíce polního, choroby se zaměřením na leptospirózu, brucelózu a tularémii u ulovených zajíců během roku 2014 v obou honitbách. Tato práce je dále zaměřena na důležité faktory, omezující existenci zajíce polního v dnešních podmínkách, zejména vliv lidské činnosti v zemědělství, turistice, dopravě a myslivosti. Z výsledků práce vyplynulo, že největší podíl na úbytku zajíce má dnes zemědělská činnost, která důsledně vytváří nevhodné podmínky pro zajíce polního zejména pěstováním velkých lánů obilnin a intenzivní chemickou ochranou. S tím je také spojena celá řada chorob a vysoká mortalita v průběhu celého roku.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.